#matkazuzeta
04/09/2017
Kam patří dvouleté děti?

K tomu, zda dvouleté děti do školky patří nebo nepatří se v poslední době vyjádřil kde kdo. Politici, odborníci, každý diskutující na novinkách. Tak teď bych si jeden názor dovolila i já, matka dvouletého dítěte.

 



Ministerstvo školství schválilo MOŽNOST, nikoliv povinnost, umisťovat do mateřských škol i dvouleté děti.
A přesto, že zákon pouze dává rodičům větší možnosti a nechává na jejich uvážení, jakou cestu zvolí, rozpoutalo se kolem tohoto tématu diskuzní peklo.
Proč?
Protože je postaven na klasickém konfliktu a rozdělení společnosti na dobré matky a špatné matky, na matky kariéristky a ženy v domácnosti, na bohaté matky a chudé matky.
Na to, kdo se víc obětuje a kdo je sobec.
Ostatně celá rétorika, která se diskuzí prolíná, stojí na obratech: zbavovat se dítěte, odkládat dítě, přenášet zodpovědnost, svěřit výchovu.
Muset do práce, muset zajistit, nemít jinou možnost.
Závěrem obligátní: proč jste si ty děti vlastně pořizovala?
No jo no.
Trochu z toho všeho vypadl zdravý rozum a zájem dětí.
Každý rodič dokáže jistě posoudit, jestli jeho dítě zvládne pár hodin, pár dní nebo celý týden ve školce.
Každý rodič si spočítá, jestli se mu takové řešení vyplatí.
Každý rodič vidí, jestli jeho dítě vyhledává kolektiv, jestli vyžaduje neustálou přítomnost matky, jak na co reaguje.
Pojďme věřit tomu, že naprostá většina rodičů jedná v nejlepším zájmu dítěte a že vědí lépe než stát, lépe než anonymní odborníci a autoři petic, co je pro všechny zúčastněné nejlepší. Neustále si stěžujeme, že nám stát čím dál víc přikazuje a zakazuje. Teď nám naopak dává na výběr a stěžujeme si taky.
Amelie chodí od 19 měsíců do soukromých jeslí. Po pár měsících ji přesunuli do školkové třídy, protože v jeslích se nudila.
Občas jde s babičkou, učitelkou v MŠ, do státní mateřské školky. Mám srovnání.
Ve "své školce" je ve skupince 2 - 6 dětí na jednu učitelku, od začátku je naprosto v pohodě, v některých oblastech se výrazně posunula, baví jí to a má tu komunitu ráda.
V "babiččině školce" potřebuje víc péče ze strany učitelky, neumí tam spát a i pro učitelku je takhle malé dítě v kolektivu 20 dalších docela komplikace – potřebuje víc pomoci s jídlem, oblékáním, hygienou, u společných aktivit nevydrží tak dlouho apod. I tak se ale mezi děti těší.
Rozhodně tam nijak netrpí a nestává se sociopatem a psychopatem.
Závěr?
Státní mateřské školky nejsou připraveny na dvouleté děti. Na učitelky to klade úplně jiné nároky, než dítě, které se už více méně samo obslouží. Na druhou stranu – znám dost dětí, které toho nejsou schopny ani ve 3 letech.
Je opravdu věk tím jediným měřítkem, u něčeho tak individuálního, jako je osobnost dítěte?
Obdivuji energii petičních aktivistů, ale ocenila bych, kdyby své úsilí věnovali systémovým záležitostem českého školství a neřešili věci, které se jich naprosto netýkají. I pokud sami jsou rodičem dvouletého dítěte, mají možnost jej do školy nedat.
Proč má být povinný předškolní rok? Proč ho děti s odkladem mají absolvovat dvakrát? Proč má být na základní škole povinné plavání? 
To jsou věci, které mají být jen a jen na rodičích dítěte. 
Více možností, více rozhodování, ale také více osobní zodpovědnosti. S tím se někteří pořád těžko vyrovnávají.

177
INSTAGRAM FEED